Rodinné domy

Rekuperace pro rodinný dům

U rodinného domu dává smysl centrální systém — jedna rekuperační jednotka a rozvody potrubí, které vedou čerstvý vzduch do obytných místností a odvádí vydýchaný z koupelny, kuchyně a technických prostor. Na rozdíl od bytu tady je prostor rozvody vést, takže jde pokrýt celý dům jedním systémem.

Centrální jednotka a rozvody

Centrální jednotka bývá umístěná v technické místnosti, na půdě nebo v podhledu a stará se o výměnu vzduchu pro celý dům. Z ní vede potrubí do jednotlivých místností — přívod čerstvého vzduchu do obývacích pokojů a ložnic, odvod z koupelny, WC a kuchyně. Součástí návrhu je i regulace, kterou se dá provoz přizpůsobit obsazenosti domu.

Návrh centrálního systému začíná dispozicí domu — kde jsou obytné místnosti, kde technická místnost pro jednotku a kudy je reálné vést potrubí bez zbytečných oklik. Čím přímější trasy, tím tišší a účinnější provoz. U větších domů se řeší i to, jestli dává smysl jedna centrální jednotka pro celý dům, nebo je výhodnější rozdělit ho na dvě větve (například patra), aby se dala regulace jemněji přizpůsobit tomu, kde se zrovna žije.

Novostavba vs rekonstrukce

U novostavby se rozvody navrhují spolu s projektem domu a vejdou se do podhledů, příček nebo instalační podlahy bez dodatečných zásahů. U rekonstrukce je potřeba počítat s tím, že se rozvody musí dostat do hotové konstrukce — obvykle přes podhledy v chodbách a menších místnostech, případně sekáním drážek. Rozsah stavebních prací se u rekonstrukce liší dům od domu, proto je zaměření na místě důležitější než u novostavby.

Kudy vést potrubí

Nejčastější trasa je podhled v patře nebo v podkroví, odkud jednotlivé větve klesají do místností krátkými svislými úseky. U domů bez podkroví se řeší varianta s instalační podlahou nebo vedením v technickém jádru. Cíl je vždy stejný — dostat vzduch do obytných místností s co nejkratšími a nejpřímějšími trasami, protože delší a klikatější potrubí znamená vyšší hlučnost a nižší účinnost.

Blower-door test u pasivních domů

U pasivních a nízkoenergetických domů se běžně dělá blower-door test — měření vzduchotěsnosti obálky budovy přetlakem a podtlakem. Zjišťuje se jím, kolik vzduchu domem uniká mimo řízené větrání netěsnostmi v konstrukci. Netěsná obálka snižuje smysl celého systému, protože teplo i vzduch pak unikají mimo rekuperační jednotku.

Kombinace s vytápěním

Rekuperace a vytápění (podlahové topení, tepelné čerpadlo) jsou oddělené systémy s různou funkcí — rekuperace větrá a vrací teplo z odváděného vzduchu, vytápění dům ohřívá na požadovanou teplotu. U novostaveb se často navrhují společně, ale jde o dvě samostatná témata s vlastním návrhem a vlastní cenou.

Regulace a provoz

Centrální jednotka se ovládá přes regulaci, kterou lze nastavit podle režimu domu — nižší výkon přes noc nebo v době, kdy je dům prázdný, vyšší výkon při vaření nebo když je v domě víc lidí. U některých systémů se dá regulace doplnit o čidla CO₂ nebo vlhkosti, která výkon přizpůsobují automaticky bez zásahu obyvatel.

Kdy se vyplatí zaměření předem

U rodinného domu se vyplatí probrat rekuperaci co nejdřív v projektu — ideálně ve fázi, kdy se ještě dá upravit dispozice podhledů nebo poloha technické místnosti. U rekonstrukce je zaměření na místě ještě důležitější, protože rozsah stavebních prací se odvíjí od toho, co konstrukce domu reálně dovolí — to se z fotek ani z půdorysu úplně neodhadne.

Údržba centrálního systému

Centrální systém má oproti decentrálním jednotkám víc míst, která je potřeba pravidelně kontrolovat — filtr v jednotce, samotný výměník a dostupné úseky rozvodů. Interval výměny filtrů i rozsah servisu popisujeme na stránce Servis a filtry, dělá se obvykle jednou za několik měsíců podle prostředí kolem domu.